Nejčastější příčina bolesti paty

Samozřejmě existuje mnoho důvodů, proč vás může bolet pata, záleží na lokalizaci bolesti, jejím charakteru a dalších specifikách. Zdaleka nejčastější příčinou však je onemocnění zvané plantární fasciitida, nebo také fasciopatie.

Patří mezi běžné onemocnění muskuloskeletálního systému, které postihuje lidi napříč všemi věkovými kategoriemi, majoritně ale mezi 40 – 60 rokem života. Jedná se o nejčastěji jednostranné postižení vazivové struktury odborně označované jako plantární fascie nebo plantární aponeuróza, která formuje silný pruh na chodidle rozpínající se mezi patní kostí na jednom konci a rozbíhající se do pěti paprsků směrem ke kostem prstů nohy na druhém konci. [1,2,3,4]

Mezi sportovci postihuje především běžce, a to i ty kteří si běhají jen pro radost. [1,2] Jedná se o degenerativní onemocnění často s chronickým průběhem, nikoliv o primární zánět plantární fascie, jak by samotný název napovídal, nicméně v počátcích onemocnění mohou hrát zánětlivé procesy významnou roli. [1]

Za vznikem tohoto onemocnění stojí zpravidla mnoho různých faktorů, z nichž nejvýznamnějším je faktor přetížení měkkých tkání chodidla. Dále pak negativně působí abnormálně dlouhé setrvávání ve stoje nebo v chůzi či běhu a obezita. [1,2]

Typickým projevem je bodavá bolest na vnitřní straně nebo uprostřed paty s možností iradiace do podélné klenby nohy, kterou pruh plantární fascie spolu s některými svaly nohy formuje. Bolest se objevuje zejména při chůzi nebo běhu, obzvláště pak při prvním kroku a ze začátku takové aktivity. Příčinou této bolesti je vznik mikroruptur (malinkatých trhlinek) v oblasti, kde se plantární fascie upíná na patní kost, přičemž hojení těchto trhlinek je spojeno s úlevou od bolesti a lepšením celkového stavu. [2,3,4]

Diagnóza se stanoví nejčastěji klinicky na základě citlivosti při palpaci mediální tuberozity patní kosti, která se zhoršuje při dorzální flexi prstů a chodidla. Ze zobrazovacích metod se vedle rentgenu nejčastěji používá ultrasonografické vyšetření (ultrazvuku). Ultrazvukem se posuzuje tloušťka plantární fascie, která v případě plantární fasciitidy bývá zvýšená a přesahuje hodnotu 4 mm. Sonografické zobrazení je také vhodným prostředkem k pozorování změn struktur během léčby. [1] V některých případech je dobré doplnit MRI.

Nejdůležitějším prvkem léčby je omezit zhoršující a vyvolávající faktory, např. vyhnout se přetěžování nohou, změna za vhodnou obuv s patřičnou podporou klenby a odpružením, redukce váhy a snížení sportovní zátěže. Na bolest se mohou používat běžná analgetika. [7] V rámci komplexní terapie se obecně používá více přístupů. Rehabilitace je zcela klíčovou pro úspěch terapie.

Aplikace kortikosteroidních injekcí je jedna z možností, avšak poslední výzkumy se přiklánějí spíše k volbě jiných možností terapie bez aplikace kortikosteroidů, které do budoucna přináší zvýšené riziko ruptury (natržení/přetržení) plantární fascie. [1] Další terapeutickou metodou, na jejíž účinky je zároveň v posledních letech vedeno mnoho výzkumů a publikováno mnoho studií, je plazmaterapie (invazivní aplikace plazmy bohaté na krevní destičky do místa postižení) s efektem indukce hojivých procesů.

Z oblasti fyzikální terapie jsou vhodnými postupy aplikace rázové vlny, která rovněž vede k aktivaci reparačních a hojivých procesů, nebo aplikace laseru, který svými účinky také výrazně podporuje hojení a stejně jako rázová vlna snižuje bolestivost postiženého místa. Tyto postupy slouží jako možný doplněk fyzioterapeutických metod v případě nedostatečného efektu terapie nebo pomalé rekonvalescence a vždy by měly být ideálně kombinovány s konvenčními fyzioterapeutickými metodami, aby bylo skutečně dosaženo maximálního možného efektu, redukce obtíží v co nejkratším časovém období a zároveň se předešlo recidivě onemocnění.

V rámci fyzioterapie se postupuje především dle úvodního kineziologického rozboru, nutné je věnovat pozornost individuálním odchylkám postavení dolních končetin i celkově držení celého těla. Důraz je kladen na kvalitní oporu chodidla a jeho funkci, vyvážení svalového napětí i korekci pohybových stereotypů včetně rozboru a korekce techniky běhu u běžců. K ovlivnění degenerativního postižení plantární fascie je vhodný zejména odporový trénink doplněný o její specifické protažení a strečink Achillovy šlachy a lýtkových svalů. Dále lze přídatně zařadit uvolňování měkkých tkání, taping pružnými páskami a eventuelně korekce postavení nohy na míru zhotovenými ortopedickými vložkami.

Vlevo ukázka specifického protažení plantární fascie, vpravo ukázka způsobu provádění odporového tréninku. [6]

Plantární fasciitida není ojedinělý problémem ani v klientských řadách Fyziofitness centra Biotion a naši fyzioterapeuti mají s terapií takovýchto obtíží bohaté zkušenosti. Pokud máte tedy podobné obtíže, tak se na nás neváhejte obrátit. Navíc v případě podezření na jinou příčinu bolesti (např. únavové zlomeniny) spojíme síly s naším panem doktorem, který kromě standardního ortopedického vyšetření může předepsat žádanku na doplňková vyšetření zobrazovacími metodami jako je rentgen nebo magnetická rezonance, abychom vyloučili jiné patologie.

REFERENCE A ZDROJE:

1) RHIM, Hye Chang, Jangwon KWON, Jewel PARK, Joanne BORG-STEIN a Adam S. TENFORDE, 2021. A Systematic Review of Systematic Reviews on the Epidemiology, Evaluation, and Treatment of Plantar Fasciitis. Life [online]. 11(12), 2-24 [cit. 2023-03-26]. ISSN 2075-1729. Dostupné z: doi:10.3390/life11121287

2) KHANDAKER, Md. Nuruzzaman, Md. Mahbubul ISLAM, Md. Ali EMRAN, et al., 2023. Impacts of Ultrasonogram-Guided, Intra-fascial, Autologous, Activated Platelet-Rich Plasma Injection in Chronic Plantar Fasciitis: A Quasi-experimental Study. Cureus [online]. 15(2), 1-7 [cit. 2023-03-26]. ISSN 2168-8184. Dostupné z: doi:10.7759/cureus.34659

3) HUFFER, Dean, Wayne HING, Richard NEWTON a Mike CLAIR, 2017. Strength training for plantar fasciitis and the intrinsic foot musculature: A systematic review. Physical Therapy in Sport [online]. 24, 44-52 [cit. 2023-03-27]. ISSN 1466853X. Dostupné z: doi:10.1016/j.ptsp.2016.08.008

4) KOZ, Gökhan, Ayhan KAMANLI, Nedim KABAN a Halil HARMAN, 2023. Efficacies of extracorporeal shockwave therapy and low-level laser therapy in patients with plantar fasciitis. Foot and Ankle Surgery [online]. 1-5 [cit. 2023-03-30]. ISSN 12687731. Dostupné z: doi:10.1016/j.fas.2023.01.009

5) Plantární aponeuróza, 2023. Southern Cross [online]. [cit. 2023-03-30]. Dostupné z: https://www.southerncross.co.nz/medical-library/muscle-joint-and-bone-conditions/plantar-fasciitis-symptoms-causes-and-treatment#.ZCXFonZBw2w

6) RATHLEFF, M. S., C. M. MØLGAARD, U. FREDBERG, S. KAALUND, K. B. ANDERSEN, T. T. JENSEN, S. AASKOV a J. L. OLESEN, 2015. High-load strength training improves outcome in patients with plantar fasciitis: A randomized controlled trial with 12-month follow-up. Scandinavian Journal of Medicine & Science in Sports [online]. 25(3), e292-e300 [cit. 2023-03-26]. ISSN 09057188. Dostupné z: doi:10.1111/sms.12313

7) AIYER, Amiethab. Orthobullets.com [online]. 2022 [cit. 2024-03-09]. Dostupné z: https://www.orthobullets.com/foot-and-ankle/7025/plantar-fasciitis

Autorkou článku je Mgr. Tereza Štěpánková, které děkujeme za příspěvěk. Revize, doplnění a úprava 9.3.2024: MUDr. Roman Štícha.