Bolest dolní části zad (beder a kříže) je v dnešní populaci velmi častým problémem. Výskyt (prevalence) tohoto onemocnění dosahuje až 50–80 % v dospělé populaci a bolest zad patří mezi nejčastější příčiny pracovní neschopnosti. Z posledních mezinárodních výzkumů vyplývá, že výskyt bolestí zad roste také u adolescentů – ve věku 15 let se výskyt zvýšil na 50 %. Vznik bolesti zad je velmi komplexní multifaktoriální proces, na kterém se podílejí nejen somatické faktory (anatomické struktury), ale i psychosociální vlivy.

Jedním z nejzákladnějších je členění podle délky trvání obtíží na akutní bolesti zad, které trvají méně než 6 týdnů, subakutní bolesti zad do 12 týdnů a pak chronické bolesti zad, které jsou přítomny více než 12 týdnů.

Příčiny bolesti zad mohou být následující:

• Degenerativní změny páteře – výhřez ploténky, spondylóza, spinální stenóza, spondylartróza.
• Nádory, infekce, trauma, závažné neurogenní příčiny – bolesti způsobené významnou organickou patologií, tvoří však méně než 1 % všech případů bolesti zad.
• Zánětlivé spondylartritidy – spondylartritida je skupina chronických zánětlivých revmatických onemocnění s řadou manifestací, jak v oblasti pohybového aparátu, tak i vnitřních orgánů.
• Strukturální abnormality – například spondylolistéza.
• Failed Back Surgery Syndrome (FBSS) – selhání chirurgické léčby.
• Funkční poruchy – spojené s bolestivými svalovými spazmy a reflexními změnami v měkkých tkáních.
• Přenesená bolest z vnitřních orgánů – bolest vycházející z nitrohrudních, nitrobřišních nebo pánevních orgánů.
• Psychosociální faktory – významně přispívají k přechodu do chronicity a k upevnění chronického průběhu; příklady zahrnují nespokojenost v zaměstnání, těžkou rodinnou situaci, nedostatek podpory od blízkých, stres či úzkost.
• Psychogenní faktory – například primární deprese nebo disociativní poruchy.

Definice chronické bolesti dolní části zad (Světová zdravotnická organizace):

„Chronická bolest dolní části zad je definována jako přetrvávající nebo opakující se bolest trvající déle než tři měsíce, kterou nelze spolehlivě připsat základnímu chorobnému procesu (např. zánětlivému autoimunitnímu onemocnění, jako je axiální spondyloartritida, malignita, infekce), strukturálnímu poškození (např. zlomenině) nebo deformitě.“

Dlouhodobé bolesti zad se u řady nemocných objevují plíživě, bez jasné příčiny a jasného morfologického podkladu. Velmi obtížně a pomalu odeznívají. Někdy bývá přítomná hypermobilita páteře a dalších nosných kloubů. Chronická bolest je v současnosti považována za biopsychosociální problém, ve kterém se tyto faktory v různém poměru vzájemně ovlivňují.

Chronická bolest dolní části zad se může projevovat následovně:

• Bolestí v dolní části zad, která může vyzařovat do dolních končetin.
• Poruchou pohybu a koordinace.
• Obtížemi s udržením neutrální polohy a/nebo stabilní polohy ve stoje, vsedě nebo vleže, zejména pokud bolest vyzařuje do dolních končetin.
• Potíže mohou způsobit také činnosti jako nošení předmětů v náručí nebo ohýbání.
• Každodenní činnosti, jako jsou domácí práce, sport a další rekreační aktivity, mohou být pro osoby s bolestí dolní části zad náročné.
• Při generalizované bolesti může dojít ke změnám ve smyslovém vnímání pacienta.
• Mohou se objevit přesvědčení o vyhýbání se určitým pohybům nebo fyzické aktivitě obecně, katastrofizace bolesti a depresivní myšlenky.

Jaké jsou rizikové faktory bolesti dolní části zad?

• hypermobilita,
• úraz v anamnéze,
• komplikace v průběhu poslední fáze těhotenství nebo porodu,
• poruchy psychomotorického vývoje v prvním roce života,
• biomechanické faktory (zvedání těžkých břemen nebo často opakovaný jednostranný pohyb, celotělové vibrace, posturální zátěž),
• psychosociální faktory (např. nespokojenost v zaměstnání atd.),
• nedostatek pohybové aktivity.

V rámci terapie se odborná společnost přiklání k multidisciplinárnímu přístupu. U pacientů, u nichž již selhala konzervativní léčba, vedou multidisciplinární rehabilitační programy k lepším výsledkům, pokud jde o dlouhodobou bolest a postižení, ve srovnání s běžnou péčí nebo fyzikální léčbou. Multidisciplinární přístup se většinou skládá z farmakoterapie, fyzioterapie, psychoterapie a edukace.

Fyzioterapie zahrnuje protahovací, silová a stabilizační cvičení. V terapii jsou využívány různé fyzioterapeutické metody, jako například metoda McKenzie, DNS, metoda Mojžíšové nebo Spiraldynamik. Ke zvýšení efektivity terapie mohou přispět také masáže, manipulace páteře nebo akupunktura. Pokud má pacient zájem, lze do terapie zahrnout i pilates nebo jógu.

Pro rehabilitaci nespecifické chronické bolesti dolní části zad je studiemi doporučováno aerobní cvičení střední intenzity. Mezi aerobní cvičení střední intenzity patří aktivity, které zvyšují srdeční tep a dýchání, ale stále umožňují konverzaci bez přílišné námahy např. svižná chůze (5-6 km/h), jízda na kole (15-20 km/h po rovině), tanec, nordic walking.

Zvyšování síly hlubokých břišních svalů a zlepšení stabilizace páteře je účinné při snižování nespecifické chronické bolesti dolní části zad. U pacientů s tímto problémem by měl být zvážen program zaměřený na stabilizaci středu těla v kombinaci se silovým tréninkem, protože se ukázalo, že je účinnější než samotné cviky na posílení svalů středu těla.

Zlepšení flexibility bederní páteře a hamstringů může výrazně snížit chronickou bolest dolní části zad o 18,5 %–58 %. To poukazuje na význam zařazení cviků na flexibilitu do intervenčního programu pro částpacientů, kteří postrádají flexibilitu v této oblasti.

Bolest dolní části zad je rozšířený a komplexní zdravotní problém s různými příčinami, od strukturálních a zánětlivých onemocnění po psychosociální faktory. Chronická bolest dolní části zad výrazně ovlivňuje kvalitu života a každodenní fungování pacientů. Léčba vyžaduje multidisciplinární přístup. Studie potvrzují, že kombinované přístupy, zahrnující například stabilizační cvičení, aerobní aktivity střední intenzity a techniky pro zvýšení flexibility, přinášejí dlouhodobé zlepšení. Světová zdravotnická organizace doporučuje vybrané metody fyzioterapie a psychoterapie a upozorňuje na nedoporučené postupy, jako je používání opioidů nebo pasivních přístrojových technik.

Mgr. Júlia Hanuliaková

2.11.2024

Poslední úprava: 4.11.2024

CIFERSKÁ, Hana, Jan VACHEK. Diferenciální diagnostika bolestí zad. Vnitřní lékařství [online]. 2022 [cit. 2024-10-30]. ISSN 1801-7592. Dostupné z: https://casopisvnitrnilekarstvi.cz/pdfs/vnl/2022/05/12.pdf

DELITTO, A. et al. Low Back Pain. Journal of Orthopaedic & Sports Physical Therapy [online]. 2012 [cit. 2024-10-30]. ISSN 0190-6011. Dostupné z: https://www.jospt.org/doi/10.2519/jospt.2012.42.4.A1

GORDON, Rebacca, Saul Bloxham. A Systematic Review of the Effects of Exercise and Physical Activity on Non-Specific Chronic Low Back Pain. Healthcare [online]. 2016 [cit. 2024-10-30]. ISSN 2227-9032 . Dostupné z: https://www.mdpi.com/2227-9032/4/2/22

KEMPER, S.J. et al. Multidisciplinary biopsychosocial rehabilitation for chronic low back pain: Cochrane systematic review and meta-analysis. British Medical Journal [online]. 2015 [cit. 2024-10-30]. ISSN 1756-1833. Dostupné z: https://www.bmj.com/content/350/bmj.h444

LEJČKO, Jan. Možnosti intervenční léčby chronické bolesti zad. Neurologie pro praxi [online]. 2020 [cit. 2024-10-30]. ISSN 1803-5280. Dostupné z: https://www.neurologiepropraxi.cz/pdfs/neu/2020/05/03.pdf

ŠTĚTKÁŘOVÁ, Ivana. Bolesti zad – příčiny a léčba. Interní medicína pro praxi [online]. 2009 [cit. 2024-10-30]. ISSN 1803-5256. Dostupné z: https://www.internimedicina.cz/pdfs/int/2009/07/09.pdf

UNIFY ČR. Pacient s bolestmi dolní části zad. Standard fyzioterapie doporučený UNIFY ČR[online]. 10.10.2015 [cit. 2022-11-5]. Dostupné z: https://www.unify-cr.cz/uploads/page/24/doc/standard-fyzio7-pacient-s-bolestmi-dolni-casti-zad.pdf

WORLD HEALTH ORGANIZATION. WHO guideline for non-surgical management of chronic primary low back pain in adults in primary and community care settings. Geneva: World Health Organization, 2023. ISBN 978-92-4-008178-9.